Svátek českého stolního tenisu v Hodoníně
Devětadvaceti zlatými medailemi z mistrovství světa a Bohumilem Váňou, druhým nejúspěšnějším hráčem celé historie světového stolního tenisu, se může mimo jiné pochlubit československý, respektive český stolní tenis v jeho devadesátileté historii.
Ale nebyl to jen Bohumil Váňa, čs. stolní tenis proslavila další velká jména – například Marie Kettnerová, Věra Votrubcová, Vlasta Depetrisová, Stanislav Kolář nebo v pozdější „poválečné“ generaci Ivan Andreadis či Ladislav Štípek. Ti všichni se zasloužilo o to, že stolní tenis patří mezi historicky nejúspěšnější sportovní odvětví v České republice. A právě letos si stolní tenis připomíná významné výročí. Přesně před devadesáti lety se začala psát historie organizovaného stolního tenisu v českých zemích, na Moravě a Slovensku. V březnu 2015 uplynulo 90 let od chvíle, kdy se stolní tenisté v tehdejší Československé republice poprvé sdružili v organizaci. A československý, respektive český stolní tenis má určitě co slavit. Českoslovenští stolní tenisté jsou v počtu získaných medailí na světových šampionátech nadále na čtvrtém místě historické tabulky za Čínou, Maďarskem a Japonskem.
Oslavy tohoto významného proběhnou v sobotu 30. května ve sportovní hale TEZA v Hodoníně.
Návštěvníci “odpoledního“ Galadne k 90. výročí českého stolního tenisu v Hodoníně se mohou mimo jiné těšit na exhibici Milana Orlowského a Jindřicha Panského, podpisy legend čs. stolního tenisu, medailistů ze světových a evropských šampionátů či vzácný dárek od ČAST – pamětní medaili vydanou k letošnímu významnému jubileu čs. stolního tenisu. Účast na oslavách 90. let českého stolního tenisu v Hodoníně přislíbila řada vzácných hostů, mimo jiné milovník stolního tenisu a fotbalový bavič Antonín Panenka či maďarští mistři světa T. Klampár, I. Jonyer a G. Gergely. Ve večerním Galavečeru dojde mimo jiné i na další rozšíření Síně slávy českého stolního tenisu. Mezi legendy bude uvedeno osm velkých osobností čs. stolního tenisu: Marta Lužová-Hejmová, Eva Pokorná-Kroupová, Eliška Krejčová-Fürstová, Libuše Uhrová-Grafková a in memoriam: Ladislav Štípek, Vlasta Vlková-Depetrisová, Věra Jakešová-Votrubcová, Václav Tereba.
Pohled do historie…
Začátky organizovaného stolního tenisu v Čechách a na Moravě jsou spojené s datem 18. března 1925, kdy v Praze proběhla ustavující Valná hromada Ústředního výboru ping-pongového (ÚVPP). Od této chvíle nás dělil již jen krůček k ustavení celostátní Československé tabletennisové associace (ČsTTA), což se stalo 7. listopadu 1926 na druhé Valné hromadě ÚVPP. U zrodu asociace stálo 14 českých a německých klubů a odborů. Do čela byl zvolen patnáctičlenný výbor a jeho předsedou se stal Ing. Ota Papež. Taková byly začátky organizovaného stolního tenisu v Čechách a na Moravě, jak je uvedeno v úvodu panelové výstavy Devadesát let stolního tenisu v Čechách a na Moravě, která bude mimo jiné součásti „svátku českého stolního tenisu“ v Hodoníně.
Zlatá éra československého stolního tenisu
Za počátek zlaté éry československého stolního tenisu je považován rok 1932, kdy mužské družstvo v čele se Stanislavem Kolářem vybojovalo na mistrovství světa v Praze zlatou medaili a jako první tak narušilo maďarskou hegemonii. Následovalo 20 úspěšných let, přerušených druhou světovou válkou, během kterých bylo Československo světovou ping-pongovou velmocí (spolu s Maďarskem, Anglií a USA). Československo postupně získalo 29 zlatých medailí z mistrovství světa. S tímto obdobím je spojeno především jméno Bohumila Váni, který je druhým nejúspěšnějším stolním tenistou historie světového stolního tenisu. Ale nebyl to jen Bohumil Váňa, čs. stolní tenis proslavila další jména – například Marie Kettnerové, Věra Votrubcová, Vlasta Depetrisová, Stanislava Koláře nebo v pozdější „poválečné“ generaci Ivan Andreadis či Ladislav Štípek.
Poslední zlatá československá medaile z mistrovství světa z roku 1957 (mužská čtyřhra Ladislav Štípek – Ivan Andreadis) spadá již do dalšího období, ve kterém světovou špičku ovládli hráči z Asie – nejprve z Japonska, později z Číny.
Hned o rok později se začala psát historie kontinentálního měření sil – mistrovství Evropy. I na těchto významných akcí patřili a stále patří čeští stolní tenisté k “poctivým“ sběratelům cenných kovů. Od roku 1958 získali čs. reprezentanti na ME celkem deset zlatých medailí, z toho devět se datuje z období společné československé reprezentace.
Evropské medaile pravidelně sbírala především generace vynikajících čs. reprezentantů, kterou tvořili Vladimír Miko, Jaroslav Staněk (mimo jiné mistři Evropy ve čtyřhře 1964, vicemistři světa v deblu 1967), Ilona Voštová-Uhlíková (mimo jiné mistryně Evropy 1968 ve dvouhře, 1980 v mixu), Milan Orlowski (mistr Evropy 1974 ve dvouhře, 1980 v mixu, vicemistr světa 1985 ve čtyřhře), Jindřich Panský (mistr Evropy 1976 v mixu, vicemistr světa 1985 ve čtyřhře a smíšené čtyřhře), Marie Hrachová (mistryně Evropy v mixu 1976, vicemistryně světa 1985 v mixu), Josef Dvořáček (vicemistr Evropy ve dvouhře 1970) a celá řada dalších.
Ten nejnovější, čistě „český přírůstek“ je z roku 2013, kde Antonín Gavlas a Renáta Štrbíková vyhráli samostatné mistrovství Evropy ve smíšené čtyřhře. V historii samostatné České republiky získali stolní tenisté, kromě již zmíněného zlata v mixu z roku 2013, dalších šest bronzových medailí. Pět z nich je ze soutěží družstev (3x družstvo mužů a 2x družstvo žen) a jedna je také z ME v mixu v roce 2013 (Michal Obešlo – Hana Matelová).
