Kapitánův deník 7 – Technická, tak kluci tohle ne
Paralelně s odbornými pracemi na lodi, bylo zapotřebí zajistit technickou prohlídku a hlavně projít s čistým štítem, aby loďka mohla na vodu. Stěžejní bylo několik faktorů, tím hlavním byla oprava motoru. Motor sám by mohl vyprávět co zažil, jen pár highlightů z minula, krom toho, že slaví asi 50let a uplně jej rozkradli v Holandsku, mě navíc z jednoho servisu začátkem roku vyhodili ať jim to tam ani nevozím. No nezaleknul jsem se a zkusil štěstí jinde, v Boatservisu. Nenarazil jsem na ně náhodou, to když jsem hledal povinnou výbavu lodě. Už v telefonátu poznali která bije a řekli mi raději, že mi vše připraví ať to jen přijedu zaplatit. Při dotazu zda náhodou neopravují motory suše odpověděli, že jsou přeci boatservice.. Motor si nechali a po 14dnech za krásných 10tis. vrátili funkční, milé překvapení.
Tím ale radost nekončí, motor se musí připevnit, a spojit s baterií a rychlostní pákou, úkol jak dělaný pro našeho oblíbence Frantu, elektrikáře lodí a odborníka z oboru. Franta nechtěl na loď jezdit zbytečně, tak rovnou navrhnul, že připraví i nutné osvětlení jak vnějšku tak interieru a jako bonus připevní klakson, bez kterého by radost z plavby nebyla úplná. Motivován termínem technické prohlídky jsem Frantu přemluvil, že to musí připravit v hlavní koronavirové sezóně a tak když celá republika byla zamčená doma, Franta vesele jezdil montovat světélka na loď. Prý sousedům se to moc nazamlouvalo a naznačili mu, že v „loděnici“ není vítaný, od té doby z nějakého důvodu už k lodi nechce jezdit..
Vrcholným číslem bylo i odzkoušení motoru, ten aby fungoval musí být ponořen ve vodě, jen loď je hozená na špalkách na zahradě vedle pole. Úkolu se zhostil Kuba a koupil si v OBI sud na vodu. Drobností bylo už jen dovézt vodu z řeky po kyblíčkách, do teď nevím jak to udělal, ale opravdu naplnil celý 50L barel vodou z Vltavy. Světe div se, motor naskočil, plavbě už nic nebrání. Snad jen maličkost, že z pohledu technické kontroly by voda z dřezu neměla vytékat z lodi ven, tak jak to umí náš dřez, ale měla by zůstat uvnitř lodi, třeba v nějaké nádrži. Problém vyřešil Kuba po svém, trubku ucpal korkovým špuntem a zdroj vody jsme hrdině nepřiznali, tady a voda?
Vše bylo tedy připraveno na příjezd technika Kudláčka. Nutno podotkonout, že v době jeho příjezdu byly práce na lodi v plném zápřahu a tak byla sice zbroušená paluba, ale nebyla natřená, taktéž pro lepší přístup na loď jsme sundali zabrádlí, nestihli nalakovat dřevo atd. Ale máme osvětlení, máme motor, máme povinnou výbavu, co se asi může stát.. Pan Kudláček celou svou návštěvu shrnul do jedné věty.. Tak kluci tohle ne. Lodička se mu sice líbila, ale přeci jen, asi neměl dostatek fantazie a rovnou navrhl další termín své návštěvy za měsíc, až budou práce hotovy. Jako by snad lak na lodi měl vliv na plavbu nebo co. Smutek jsme šli s rodinkou rozmělnit na nedalekou pláž Rabyně a i přes nepřízeň osudu si užili supr den.
To druhá návšteva byla už veselejší, přivítání proběhlo slovy, kde to sakra máte to světlo, kluci tohle ne, s blížícím se fiaskem, jsem chtěl už běžet do auta pro lahev vína, ale p. Kudláček povídá, že se přeci jen do loďky podíva, když už přijel. Uznal, že jsme si od minulé návštěvy mákli a že nám technickou příslíbí pokud dáme světlo výš, ono tak trochu svítí do lodi místo z lodi. I tento výlet jsme zakončili na nedaleké pláži a já si snil jaké by to mohlo být, mít tak lodičku na vodě.
Polohu světla jsem delegoval na autora tedy Frantu, který se osvětlením živí. Tento malý zádrhel vyřešil bravůrně, a na důkaz úspěchu poslal fotku, kterou jsem jen přeposlal panu Kudláčkovi. Ten spokojen, přeci jen připravil technický průkaz a nic tak nebrání lodičce 403807 spuštění na vodu.
