The Tap Tap zrušili konec světa

Média nás statečně zásobovala informacemi o konci světa 21.12. Jak dnes víme, nějak jim to zase nevyšlo a konec světa se zase nekonal. Inu, jak se říká, dnes se nedá věřit vůbec ničemu, člověk se těší a pak nic. Otázkou však zůstává, zda za to nemohou 3 koncerty skupiny THE TAP TAP, které se konali v jeden den a ve stejný čas v Praze, Brně a Ostravě. THE TAP TAP vyhlásili koncert proti konci světa, a kdo ví, zdali právě oni díky koncertu konec světa neodložili na neurčito.

To zásadní se, prakticky jako vždy J, odehrávalo v Praze v Incheba Areně. Večerem provázel Láďa Angelovič, jenž je mluvčím skupiny THE TAP TAP.  Jednalo se hlavně o benefiční akci, která vynesla celkem 1.100.000Kč a celá částka bude věnována na vybavení multifunkčního vzdělávacího bezbariérového centra STUDEO.

Začátek byl sice českou televizí ohlášen na 21hodinu a 20minutu, ale pro zmatení nepřítele The Tap Tap začali už v 21h. Ale samozřejmě to hlavní začalo společně s přímým přenosem. Na úvod zazněla Moje volba s pomocí Million Dollar Mercedes Band a souboru Notičky. Následovala kapela Support Lesbiens, která převedla ze svého portfolia například Let’s Dance či Cliché. Supporti naladili výbornou atmosféru v celé Incheba Areně a po nich nastoupil se vší parádou Dan Bárta a Illustratosphere. Zde jsme mohli vidět úžasnou kompilaci pohybových a hlasových kreací. Jak již bývá u Dana Bárty zvykem, nechyběla klasická improvizace a sóla. Zvláště prostor vyhrazený pro pozoun byl velmi zajímavý.

Po Danovi přišla na řadu kapela Chinaski, která hrála unpluged. Zvláště španělka dala všem skladbám úplně nový rozměr. Začátek byl klasicky Tabáček, následující Kérkou.  Po Chinaski následovalo vyvrcholení večera, tedy vystoupení organizátorů, The Tap Tap. Úvod byl otevřen skladbou Řiditel autobusu s Mariánem Bangou. Z celého vystoupení sálal neuvěřitelný optimismus a nadšení. A dlouho po vystoupení jsem si ještě broukal melodie a s úsměvem na rtech vzpomínal na celé vystoupení.

[pe2-gallery album=”aHR0cDovL3BpY2FzYXdlYi5nb29nbGUuY29tL2RhdGEvZmVlZC9iYXNlL3VzZXIvMTE3MDk4ODMyMTc0NjAzOTUzNDM1L2FsYnVtaWQvNTgzNDc3NzI4MzYzMDk5NTcyOT9hbHQ9cnNzJmFtcDtobD1lbl9VUyZraW5kPXBob3Rv”]

Po The Tap Tap a úžasném Trezoru od Karla Gotta v podání od Mariána následoval Jiří Suchý se svojí pohodovou Kdykoliv kdekoliv. Tato uklidňující balada krásně zapadla do celé atmosféry koncertu.

Pro speciálně tento benefiční koncert, respektive koncerty, byla napsána hymna Konec světa – zrušeno. Tuto hymnu najednou zazpívali celé osazenstvo v Praze, Brně a Ostravě. Po této písni byl koncert oficiálně ukončen.  Tedy alespoň pro televizní diváky. My v sále jsme si užívali ještě pár závěrečných songů jako Známka punku, Kdybych byla mrcha a Kdybych já byl xindl.

Samostatný dík patří průvodci celého večera Láďovi Angeloviči. Jeho humor byl podáván ve velkých dávkách, a ač jsem se původně bál mezer mezi vystoupeními, mé obavy se ihned rozpustily.  Velmi potěšily krátké předtočené spoty s Markem Ebenem či Janem Krausem.

Co k celému koncertu dodat? Snad kdyby mohl být konec světa častěji, protože na takové koncerty bych mohl chodit pořád a jsem rád, že lidi v The Tap Tap dokázali dát takovou akci dohromady. Máte ode mě obrovský dík a klobouk dolů!