Atlético ztratilo v posledních minutách vyhrané finále LM. Real zlomil svého soka v prodloužení.
Souboj dvou městských rivalů přinesl velmi zajímavý zápas s napínavým závěrem. Po celý zápas byli aktivnější hráči Realu, i když prohrávali dlouhou dobu o jeden gól. Navíc Atlético se uchýlilo na bránění hubeného vítězství.
Diego Simeone musel hned v úvodu sáhnout k prvnímu střídání. Návrat zraněného Diega Costy nebyl dobře načasován a musel už v 9. minutě opustit hřiště. Nahradil ho Adrián López.
Úvodní minuty zápasu nepřinesly žádné šance. Důležitost zápasu byla na hráčích obou mužstev znát.
První zajímavou akcí před brankou Casillase byl až nepovedený odkop Ramose, který letěl nad jeho branku. Roh hráči Realu lehce odvrátili a po rychlém protiútoku musel za záchrannou brzdu zatáhnout Raul García. Kdyby totiž nezastavil faulem di Maríu, mohli jít 4 hráči Realu na 2 obránce. Z následného přímého kopu našel Ronaldu svou střelou jen náruč Courtoise.
V první půli zahodil největší šanci Realu Gareth Bale. Nejdříve vystihl špatnou přihrávku Garcíi uprostřed hřiště, pak si to namířil rovnou k bráně, protáhnul se mezi dvěma obránci, balón však mezi tři tyče nedostal.
První gól zápasu viděli diváci ve 36. minutě. Odhlavičkovaný míč po rohu vrátil do vápna Juanfran, tam Godín přeskočil Khediru, lehce trknul do balónu a jednoduše přehodil nepochopitelně vyběhnuvšího Casillase. 1:0
Ve druhém poločase vyzkoušel pozornost Courtoise z volného přímého kopu znovu Ronaldo. Jeho střelu však brankář Atlética vytěsnil na roh.
Snaha Realu s nepříznivým stavem něco udělat byla viditelná, jejich snahy však končily na dobře organizované obraně Atlética. Navíc nadějné střely di Maríi, Balea nebo Ronalda končily daleko od branky.
Atlético úplně rezignovalo na útok a hru značně kouskovalo, což se jim do 90. minuty podařilo. V nastavené třetí minutě (z pěti celkových) zahrával Luca Modrič roh, jeho centr si našel Ramos a po jeho hlavičce zaplul míč k pravé tyči Courtoise. Vyrovnáno a zápletka jak má být. Poslední vteřiny zápasu výrazně připomínaly finále z roku 1999, kdy Manchester United v zápase proti Bayernu Mnichov v nastaveném čase vyrovnal a navíc zápas dokázal ještě otočit. To se ale už Realu nepodařilo a zápas se přehoupl do prodloužení.
V jeho první polovině byli aktivnější hráči Realu, kteří byli z pozdního vyrovnání samozřejmě na koni. Ronaldo si například vyzkoušel do třetice volný přímý kop (znovu neúspěšně), jinak se nic vážnějšího před oběma brankami nestalo.
I ve druhé části prodloužení byla na hráčích Atlética znát velká únava a možná i ta je stála již vyhraný zápas. Ve 110. minutě se z levé strany protáhl do vápna di María, jeho střelu Courtois ještě bravurně vytáhnul, pouze však na hlavu Balea, který měl úlohu opravdu jednoduchou – usměrnit míč do prázdné brány. 2:1. O pár minut později prošel Marcelo středem hřiště jako nůž máslem, nikým nehlídaný vystřelil a pod Courtoisem přidal třetí gól. Odevzdané hráče Atlética dorazila navíc proměněná penalta Ronalda ve 118. minutě, která se ale rozhodně neměla pískat. Na to se však historie ptát nebude, a tak mohl Ronaldo vylepšit svůj gólový rekord v jedné sezóně Ligy mistrů (17 celkem).
Tímto vítězstvím získal Real jubilejní desátý titul v této soutěži, Carlo Ancelotti již svůj třetí ve funkci trenéra.
Real Madrid – Atlético Madrid 4:1 pp
Góly: 90+3 Rámos, 110 Bale, 118 Marcelo, 120p Ronaldo – 36 Godín
Real: Casillas – Ramos, Varane, Carvajal, Coentrao (59. Isco) – Khedira (59. Marcelo), Modrič, di María – Bale, Ronaldo, Benzema (79. Morata)
Atlético: Courtois – Juanfran, Miranda, Godín, Luís (83. Alderweireld) – García (66. Sosa), Tiago, Gabi, Koke – Villa, Diego Costa (9. López)
