Cesta v čase – zázrak
Zdá se vám nemožné cestovat v čase? Věřte, dá se to. Mně se takováto cesta zdařila do minulosti. Začátek vypadal tak nenápadně, nastoupili jsme do letadla v Praze, mezipřistání v Kyjevě proběhlo téměř bez problémů a pak jsme přistáli v hlavním městě Uzbekistánu, Taškentu.
Jen jsme přišli k první přepážce odbavení, stalo se to. Kontrola jak z doby studené války. Samozřejmě napoprvé jsme neprošli. Museli jsme vyplnit formulář, ale ten byl předtištěn jen v azbuce v ruštině. Při vyplňování jsem si všiml, že Uzbekové dováží videa, televize a různou elektroniku. Přesně jako u nás v 70. letech.
Po úspěšném propuštění z letištní haly vstoupili jsme na parkoviště obsazené vozy Žigulík, Lada, Volha a malými Chevrolety z 95% bílé barvy.
Ti, co u nás zažili období Tuzexu a bonů, určitě jste nezapomněli na „chceš bony, bony“? Cestou k nejbližší hospodě se na nás hrnula jedna nabídka za druhou, ať směníme peníze = USD dolary. Neznalí jejich měny, nepodlehli jsme a u piva takticky vyčkávali. I v restauraci za námi nejodvážnější přišel, nabízel směnu a seznamoval nás, jak to zde chodí. Přes číšníka jsme prověřovali, zda jsou jeho informace správné. Dohodli jsme směnu, dva taxíky a vyrazili hledat místo, kde jsme měli zajištěn nocleh. Dozvonili jsme se u přízemního domku. Pán domu otevřel a než nám předal klíče od pokojů, vybral pasy, aby nás zapsal. Do jednoho pokoje se šlo přes jiný pokoj, kde již dva spáči spokojeně oddychovali. Drobet nás to zaskočilo. Sociální zařízení = 1x WC se sprchovým koutem bylo venku, sloužící pro polovinu penzionu. Štěstím bylo, že teplota byla nad nulou.
Druhý den jsme měli naplánovanou cestu vlakem. Tady našinec, zhýčkán 25-letou demokracií, zjistí co je to návrat v čase.
http://www.youtube.com/embed?listType=user_uploads&list=LYwjoUw5HUjDgHq7id2xqQ
Lístek na vlak pořídíte mimo vlakové nádraží. Při vydání jízdenky vám zkontrolují pas, aby vám mohli jízdenku prodat a teď pozor, když jízdenky vůbec jsou. Pak přijde ponížení, na které si my už nechceme ani vzpomenout. Do vstupu zahrady nádraží musíte projít přes policejní buňku, kde vám zkontrolují pas a jízdenku. Při vstupu do nádražní budovy položíte batoh na rentgen, projdete rámem jako na letišti a dva uniformovaní vám znovu zkontrolují pas a jízdenku. Ujdete 3 metry, kde u stolu sedí dva v uniformě, tak i když vidí na předchozí kontrolu, stejně chtějí znovu pas a jízdenku vidět. Po dalších 3 metrech jste opět u stolu a dva uniformovaní vám opět zkontrolují pas a jízdenku. K nim přistoupí osoba v civilu a opět kontroluje pas a jízdenku.
Mě nikdo nepřesvědčí, že se mi podařila cesta do minulosti do dob studené války.
Fotogalerie:
Láďa Drápal
