NA OKRAJI DAVU Umění a sociální otázka v 19. století

mapa není k dispozici

Datum / čas
Date(s) - 20/02/2014
17:30

kategorie


Západočeská galerie v Plzni, výstavní síň „13“, Pražská 13, Plzeň

21. 2. – 4. 5. 2014

 

VERNISÁŽ: 20. 2. 2014 | 17 hodin | výstavní síň „13“, Pražská 13, Plzeň

 

Výstava byla připravena ve spolupráci s Národní galerií v Praze k programu 34. ročníku plzeňského mezioborového sympozia k problematice 19. století na téma Útisk – Charita – Vyloučení. Sociální 19. století pořádaného každoročně v rámci festivalu Smetanovské dny.

Úmorná fyzická práce, bída, sociální frustrace a vůbec život vně „lepší společnosti“ se nikdy nestaly zvlášť oblíbenými tématy evropského umění 19. století. Totéž platí i pro českou uměleckou scénu, kde podobné náměty vystupovaly dlouho jen v kresebných záznamech reality, pěstovaných umělci buď jako studie a výpovědi soukromého rázu, či v podobě grafických listů.

Výstava nazvaná příznačně „Na okraji davu“ zdůrazňuje způsob vidění i sebepochopení výtvarných umělců, z nichž mnozí se ztotožňovali s postavením lidí ocitajících se na okraji velké společnosti. Umělci jako profesní skupina ztráceli s osvícenskými reformami pozdního 18. století svou dosud fixovanou ekonomickou stabilitu a společenskou prestiž a po celé 19. století zápasili o emancipaci a uznání. Jejich tvorba, ve shodě s celkovým vývojem národního prostředí, reflektuje rozvoj průmyslové a velkoměstské civilizace i vnitřní protiklady a nerovnoměrný vývoj společnosti zřetelněji od poloviny 19. století.

Představeno je tu na sedmdesát známějších a méně známých obrazů, kreseb, grafik, plakátů i soch vytvořených od poloviny 19. do počátku 20. století včetně děl proslulých umělců, jako byli Josef Mánes, Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, Alfons Mucha, Max Švabinský, Luděk Marold nebo František Kupka.

Díla soustředěná v části nazvané Panorama společnosti i prostředí: Líc a rub hromadné výroby zachycují zprůmyslnění krajiny, rozvoj hromadné výroby i kolektivní těžké práce. Hlavní pozornost umělci věnovali „obyčejným“ lidem v jejich konkrétním vzhledu, pracovním prostředí a životní situaci. S koncem 19. století se v tvorbě nekonvenčních umělců prosazovala skepse nad pokroky dosaženými civilizací a chmurná nálada nad rozporuplností vývoje lidské civilizace.

Procesy emancipace v moderní národní společnosti se během poslední třetiny 19. století soustřeďovaly stále víc k sociální otázce. Narůstalo i kritické ladění umělců, zejména mladších a nedostatečně etablovaných na oficiální scéně umění. Řada z nich inspirovaná hlavně francouzským a německým prostředím, vyjádřila sounáležitost s lidmi na okraji společnosti a rozvinula ostrou vizuální polemiku proti silám ovládajícím materiálně i duchovně soudobou společnost (František Kupka, Václav Hradecký, Emil Holárek). Tomuto tématu je věnovaný oddíl Útisk a vzdor: Kritika poměrů ve společnosti.

Všeobecnou krizi spjatou s nástupem modernity prožívala na přelomu 19. a 20. století řada českých umělců. Osamění jednotlivce v moderním světě je zvláště zřejmé při znázornění mezních životních stavů a jako společný znak lidské existence se projevuje na autoportrétech, přátelských portrétech i v sebeprojekcích umělců až po anonymní „oběti poměrů“ pocházející z nejnižších i vyšších společenských vrstev, jak je to patrné v části Osamělost na okraji davu a pozice umělce, jíž dominuje Černý pierot, autoportrét Karla Myslbeka .

Doprovodná publikace je vybavena množstvím reprodukcí, včetně řady zde nevystavených uměleckých děl.

DOPROVODNÝ PROGRAM

 

Komentované prohlídky s autorem výstavy Romanem Prahlem: 

17. 3. 2014 v 16 hodin a 9. 4. 2014 v 17 hodin

 

Přednáška k výstavě:

29. 4. 2014 v 17 hodin

Zahálka nebo práce? Česká umělecká bohéma po pracovní době (Eva Bendová, Národní galerie v Praze)

 

Výtvarná dílna pro děti a rodiče:

23. 3. 2014 v 17 hodin

 

Otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin.

 

REALIZAČNÍ TÝM

Koncepce výstavy:                         Roman Prahl

Odborná spolupráce:                    Eva Bendová

Kurátorka:                                         Ivana Jonáková

Grafické řešení:                               Martin Pivrnec

Instalace:                                           Jan Jirka, Petr Kutek

Řezaná grafika:                                Jakub Čermák

Doprovodné programy:               Jiří Hlobil, Iveta Řežábková, Marcela Štýbrová

Díla na výstavu zapůjčili:              Česká spořitelna, a. s., pobočka Kladno

Hornické muzeum Příbram

Karlštejnská, a. s.

Národní galerie v Praze

Památník národního písemnictví v Praze

Sbírka Patrika Šimona

Severočeské muzeum v Liberci

Správa Pražského hradu

Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje

Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Západočeská galerie v Plzni

Západočeské muzeum v Plzni

Židovské muzeum v Praze

a soukromá sbírka

 

 

Partneři

Národní galerie v Praze, Plzeňský kraj, Smetanovské dny, Plzeňská filharmonie, Rada galerií ČR, Statutární město Plzeň, Karlštejnská a.s.

 

Mediální partneři

Art + Antiques, I-Prague, Český rozhlas Plzeň, Plzen.cz, Railreklam, Centrum Bavaria Bohemia Schönsee

Otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin.