Chcete objevit slovenský Tokaj?
Tímto nadpisem jsem Vás snad zaujal. Cože, slovenské tokajské? Kde se vzalo? A opravdu, slovenské tokajské víno bylo, je a doufám, že i bude.
Musím začít historií. Tokajská oblast je jednou z mála ve světě, kde je možné dopěstovat hrozny na výrobu přírodně sladkých vín a historie sahá až do mladší doby kamenné. Po pádu římského impéria pokračovali v pěstování Slované, kteří 
hustě osídlili jižní Zemplín. Dřívější ekonomická spolupráce v rámci RVHP zavinila, že o slovenském tokajském se ví jen velmi málo. Za dob socialismu a RVHP slovenské tokajské o objemu cca 100 tisíc litrů odebírali Maďaři a ti ho vydávali za svoje. Po pádu socialismu v Evropě řekl Maďar „dost“, dál již nechceme vaše víno, máme svoje, prodejte si ho sami. To vyprovokovalo slovenskou stranu k řešení této situace, musela svést úřednickou bitvu o název „tokajské“. Vše se podařilo vyřešit a krok za krokem se pomalu slovenské tokajské prosazuje na trhu vín a to díky takovým profesionálům jako je J&J Ostrožovič – Veľká Trňa, Tokaj Macik Winery, Anna Nagyová – Zlatý strapec a dalším, kteří produkují tokajské víno nejvyšší kvality. Samozřejmě je nespravedlivé zmínit se jen o těchto třech, ale oni mě zaujali svou nesmírnou pracovitostí a nadšením při výrobě tohoto moku. Nepřehlédnutelná je však i firma Tokaj & CO s.r.o., která ze 160 ha vinic zpracovává 450 tun hroznů. 
Tokajská vína se na rozdíl od odrůdových vín zpracovávají vlastní, specifickou technologií. Vinobraní začíná v období, kdy práce na ostatních vinohradech dávno skončila. Hrozny se totiž nechávají přezrát, ve zvlášť příznivých ročnících zcibébovatět. Tehdy se působením slunce, půdy, typické tokajské ranní mlhy a plísně Botrytiscinerea persoon vytvářejí ve střapcích hroznů cibéby – hrozinky, které dávají tokajským vínům jejich nenapodobitelnou chuť a vůni. Výroba tokajského je mimořádně náročný proces, kdy se při sběru hroznů přímo ve vinici ručně po jedné vybírají cibéby. Tuto práci zastávají ženy, které mají drobnější a šikovnější ruce než muži. 
Takto nasbírané cibéby se nasypou do „putně“ (dřevěné kádě), odkud vytéká to nejcennější co tokajská oblast poskytuje, tokajská esence. Z každé putně nasbíraných cibéb (20 – 25kg) vytečou jen asi 2 litry tohoto elixíru věčného mládí. Po odtečení esence se cibéby melou, případně šlapou v kádi, aby se získala jemná emulze. Ta se následně zaleje tokajským „samorodným“ suchým vínem, které se vyrábí z hroznů, ze kterých se neodstraňují cibéby. Jako míra na víno se používá tzv. „Gonczký sud“, který má objem 136l. Čím větší množství cibéb, tím stoupá cukernatost a hutnost vína. Mladé samorodné suché víno tvoří základní část výborných putňových vín. Vylisované víno se plní do malých soudků a nechává zrát v klasickém tokajském sklepě 4 až 8 let.
Podle nového vinařského zákona se v tokajské oblasti vyrábí 4 druhy těchto výběrových vín: 3 putňové, 4 putňové, 5 putňové a 6 putňové víno.
Nechci Vás nudit čísly a postupy výroby, raději vám doporučím cestu do oblasti slovenského tokajského vína. U všech již zmíněných vinařů jsem vína ochutnal a nikde nebyl jediný problém. Pokud si uděláte výlet za tímto nápojem, každý vinař se vám tam bude rád věnovat a zasvětí vás do náročnosti a specifiky výroby tohoto vína. Všichni pořádají degustace jak pro malé skupiny, tak pro větší sešlosti až o počtu 120 osob. Ukáží vám sklepení vysekané v lávové vyvřelině, která vás ohromí svou hloubkou a velikostí. Slibuji Vám, že pokud jste vyznavači zajímavých vín, máte se na co těšit. Tokajské je totiž víno králů a král vín.
Kromě tokajských můžete ochutnat odrůdová značková vína, jako jsou Furmint, Lipovina, Muškát žltý. Po celý rok máte jedinečnou možnost navštívit místo, kde se narodilo královské víno, Tokaj.
V pátrání po této oblasti vám jen napovím nejdůležitější místa: Malá Trňa a Velká Trňa, dál už je vše na vás.
Vláďa Drápal doporučuje
