Mistrovské utkání Slavia Louňovice vs. Mirošovice
Sláva Skok+ dolehla už i za hranice Prahy a šéfredaktor byl osobně pozván pravým obráncem Slavia Louňovice na prestižní utkání mezi Slavií Louňovice vs. Mirošovice. Upřímně nevím, zda to bylo dáno slávou Skok+ nebo tím, že pravý obránce je můj bratr, ale osobně si myslím, že to bude tou slávou.
Než budete pokračovat dále, rád bych upozornil, že článek je zlý, cynický, obsahující autentické hlášky ze hřiště a zemřelo při psaní této reportáže nejméně jedno zvíře. Možná
Inu, vzal jsem si s sebou i doprovod ve formě kolegyně novinářky z Lusaky, abych na celou událost nebyl sám a dal celé akci patřičný punc vyjímečnosti. Což se samozřejmě povedlo, ostatně jako vždy.
Zápas se odehrával na hřišti domácích, tedy Slavie Louňovice. Atmosféra byla vynikající, hned při příchodu jsem byl pozdraven krásným pozdravem “nazdar vole, vstupný je, vole, 20 korun”. Po zeptání se, kde najdu press zónu mě raději drahá polovička odtáhla k tribuně. Do teď nechápu proč. Zároveň se omlouvám, že nedodávám přesná jména, ale někde se ztratil media kit pro novináře.
Zápas to byl plný emocí a vychválil bych zde naprosto nezaujatě pravého obránce, jehož práce byla vynikající, a dokonce se i párkrát dotknul míče! Každopádně zápas to byl velmi emoční, jelikož Mirošovice jsou na 1. místě tabulky a Slavia na 4. Kéž by i na tomto místě byla i pražská Slavie. Mirošovičtí si s sebou přivezli dokonce 2 fanynky, které tedy více kouřily a chodily si pro pivo, než fandily, ale byly tam. Slavia Louňovice měla výrazně lepší fanouškovskou základnu, už jen na frekvenci slov “vole” a „ jak to kopeš, debile”. Po delší době se mi zdálo, že na tribuně sedí samí trenéři a bafuňáři. Když jsem si šel pro piv… tedy pro čaj, tak jsem se dozvěděl, že ten rozhodčí je k ničemu, trenér to neumí, taktika úplně špatně, útok jako kdyby nebyl, tráva moc málo zelená. Inu, očividně to byli největší odborníci na slovo vzatí, protože seděli zády k hřišti, degustujíc aktuální šarži Zelené.
To nejzajímavější se samozřejmě odehrávalo na hřišti. Zde bych výjimečně rád vychválil práci pravého obránce, jehož práce na hřišti byla fenomenální. Velmi zajímavá však byla práce rozhodčího. V první půli, která skončila 0:0, se jeho kvality neprojevily, ale ve druhé půli to začalo být zajímavé. Nejprve po lehké kolizi mezi hráči dal červenou kartu týmu Mirošovic. Aby jim to asi nebylo líto, tak za lehkého pokřiku “ty žlutej debile” dal Mirošovicím ještě jednu červenou kartu. Takže zápas se vyvíjel 11 hráčů proti 9 hráčům. Jestli si myslíte, že teď Slavia do toho takříkajíc šlápla, tak to se nepovedlo. Nejprve překvapil pravý útočník, který dostal výbornou přihrávku, ale zakopnul o míč a o svoji druhou nohu. Tento kousek po chvíli ještě zopakoval. To už se ozývalo krásné ” you fucking idiots”.
Zápas se dostával do pěkných obrátek a rozhodčí za krásné laviny pochval vyloučil pro změnu hráče Slavie a to rovnou kapitána. Hned po vyloučení jsem chtěl udělat exklusivní rozhovor s vyloučeným kapitánem, ale dostal jsem pouze odpověď ve smyslu “nevotravuj, vole”, takže zápas se odehrával v poměru 10:9. Rozhodčí podle všeho musí mít rád extrémní sporty, protože vyloučil dalšího hráče Mirošovic. To už se linulo tribunou “vyluč je kurva všechny”. Sport prostě spojuje. Trenér Slavie zareagoval po svém a vyměnil útočného hráče. Faktem je, že tenhle útočník měl tak 110 kg a naposledy běhal na základce v tělocvičně, tak úplně nevím, zda to byla šťastná volba. Na druhou stranu se za 10 minut své dotknul 2x míče, což mi při počtu 10:8 hráčů nepřijde úplně šťastné.
Jak to celé shrnout? Byl to pro mě jeden z nejzajímavějších zápasů. Trefit bránu se nikomu nepodařilo, naučil jsem se spoustu nadávek, které jsem ani neznal a atmosféra byla parádní. Kolikrát se stane na velkém fotbale, že útočník zakopne o míč, aut se hází 20 metrů od místa, které stanovil rozhodčí a to bych mohl pokračovat stále dokola. Zvláště o vynikající práci pravého beka.
Moje doporučení, určitě někdy na takový fotbal jděte, pivko za 20 Kč, klobáska za 35 Kč a těch průpovídek se nelze nabažit. A o ten fotbal taky moc nejde.
