Na kole údolím Mosely – ráj pro umírněné cyklisty a popíječe vína
Přináším další výzvu pro nadcházející sezónu. Pro milovníky vína se jedná o přímo legendární destinaci, ale na své si přijdou i všemožní romantici a obdivovatelé přírody a historie. Zdejší krajina je opravdu malebná a z krásy městeček po trase opravdu přechází dech. To vše je umocněno všudypřítomnými vinicemi a nespočetnými ochutnávkami lahodného moku.
K tomu navíc výborná infrastruktura, řeku lemují z obou stran v podstatě v celé délce kvalitní cyklostezky, ubytovací možnosti a hospody jsou na skvělé úrovni. Co si víc přát. Opět překlopím původní itinerář cesty do realizované podoby. Jeli jsme podle německé části toku, který se táhne v nekonečných meandrech od hranice s Lucemburskem po ústí řeky do Rýna. Dá se to celkem pohodově dát za pět dní, rovina, jak to podle řek bývá.
Trasa: Trier – Koblenz
Itinerář:
1. den – Praha – Koblenz
Odjezd Praha- Koblenz, 620 km pořád po dálnici, dá se to ujet za necelých 6 hodin, my jsme chytli zácpu na dálnici Norimberk – Frankfurt, to bývá trochu úskalí této trasy.
Koblenz – asi 100 tis. město na soutoku Mosely a Rýna, nevelké historické centrum, za vidění stojí majestátní vyhlídka nad soutokem s monumentální sochou Fridricha Velikého zvaná Deutsche Eck. Z centra přes Rýn vede i visutá kabinová lanovka na protější kopec s pevností, ale na to nebyl čas, prohlídka byla dost omezená, spíše noční, nějaké pivo a tak. Bylo nutné vyřešit ještě večer parkování aut, na místo, kde můžou stát celou dobu – po delším hledání jsme našli velké bezplatné parkoviště u fotbalového stadiónu na břehu Rýna.
Ubytování jsme zvolili strategicky v centru města v Hotelu Brenner, přímo proti vlakovému nádraží.
2. den – Koblenc – Trier – Piesport
Kompletace věcí na cestu, snídaně a káva, na nic jiného čas nebyl, bylo potřeba stihnout vlak v 9:06 (jezdí sice zhruba každou hodinu, ale chtěli jsme dodržet plán).
Odjezd vlakem do Trevíru, rychlíkem cesta trvala přijatelných 1:20 hod., trať přetíná meandry řeky víceméně rovně mosty a tunely, příjezd v 10:30. Trevír – nejstarší město v Německu, památky z římské doby i ze středověku, krásné hlavní náměstí a dvě velké katedrály, stálo by i za delší prohlídku.
Následuje odjezd po cyklostezce podél levého břehu řeky směrem po proudu. Prvních 10 km poměrně rozčarování – průjezd se táhl nekonečnou průmyslovou a skladovou zónou, tento úsek by bylo lepší vynechat a cestu zkrátit, ale přijít o Trevír byla škoda. Za městem Schweich se řeka zařezává do hlubokého údolí a začíná to být ta Mosela, kterou jsme si představovali. Zde se přejede na pravý břeh řeky, cyklostezka pokračuje malebnou krajinou lemovanou vinicemi do vesničky Piesport, ve které jsme první etapu po cca 35 km zakončili. V této části podle řeky nevede trať, tak cestu nelze zkracovat vlakem. Zde jsme měli rezervované ubytování ve vinařství Weingut Lehnert-Veit Gutshotel, jednoznačně nejhezčí ubytování na celé trase, nádherná zahrada, svažující se k řece, příjemné posezení, výborné víno. Jediná nevýhoda byla, že nás ze zahrádky po 22. hodině vyhodili a restauraci zavřeli, pokračovat dál bylo nemožné, vesnice byla jinak díra, kde nebylo vůbec nic. Přínosem naopak byla nízká podnapilost a ráno poměrně čerstvá hlava.
3. den – Piesport – Burg an der Mosel
Odjezd déle po proudu, zůstáváme na pravém břehu. Zásadní je prohlídka města Bernkastel-Kues, malebnější kulisy hrázděných domů a křivolakých uliček snad již nelze najít. Mohu doporučit i návštěvu hradu nad městem, z kterého je super výhled. Etapa má cca 55 km, ubytování v původně zamýšleném lázeňském městečku Traben – Trarbach se zříceninou hradu nad městem a panoramatickou hospodskou zahrádkou jsme, vzhledem k nedostupnosti ubytování za přijatelnou cenu, museli posunout do vesnice Burg. Zde jsme si rezervovali ubytování v hostinci Beim Moselfischer Harry. Ve zmíněném Traben – Trabachu nás chytla bouřka, strávili jsme ji, jak jinak, než popíjením vína, slabší část to zabalila a jela do cíle taxíkem. Telefonicky jsme se pokusili informovat ubytovatele, jako odpověď se nám ozvalo nesrozumitelné zahulání. Po dojetí na místo se ukázalo, že majitel pensionu a rybářské hospůdky má opravdu značně pod čepicí, ke konzumaci vína byl však vstřícný a přes pozdní hodinu nás zásobil slušným množstvím lahví. Posezení bylo zpestřeno ještě přítomností jeho kámošů, kteří bez nějakých zábran také konzumovali námi zakoupené víno. To vše probíhalo za vydatného nadávání jeho ženy. Z pána poté vypadlo, že předchozí den propil řidičák, jelikož byl lapen policií s úctyhodnými 4 promilemi. Poetický večer byl ukončen, když ubytovatel byl již nepoužitelný a tím pádem vyschl přísun vína.
4. den – Burg an der Mosel – Cochem
Ráno bylo nutné vyřešit kola, která část naší skupiny, která použila taxi, zanechala v Trabenu. Ubytovatel byl již jakžtak ve formě, v pitoreskní hospůdce plné sítí připravil i celkem obstojnou snídani. Nakonec sehnal nějakého kamaráda s řidičákem, který dovezl jeho autem část naší skupiny pro kola. Nakonec na nás tato figura zanechala celkem pozitivní dojem.
Původně nejdelší etapa se posunem zkrátila na přijatelných 47 km do městečka Cochem, u města Zell přejezd na levou stranu řeky, zde proběhla návštěva místního koupaliště, jelikož bylo neúnosné vedro. Co se týká koupání, tak Mosela moc možností nenabízí, je to spíš hospodářská řeka, ale při příznivém počasí se nějaká místa najdou, koupaliště bývají ve většině zdejších větších obcí, vesměs poladěná s bazény v nerezu. Další cestu samozřejmě lemují nekonečné vinice a mnoho historických městeček a vesnic, včetně nejstrmějšího vinohradu v Evropě u vesnice Bremm, dá se absolvovat i výstup vinicí, pokud na to někdo má čas a sílu. My jsme ji neměli, zato jsme zastavili ve dvojměstečku Ediger Eller, opět strašná paráda, víno, uličky a tak. Pokud by někdo byl v časové nebo fyzické tísni, zde už řeku víceméně lemuje trať, tak se dá cesta operativně zkrátit vlakem. Cílem etapy bylo město Cochem, což je vedle Bernkastelu asi druhá nejnavštěvovanější turistická perla s romantickým hradem nad městem, opět uprostřed vinic. Ve městě to žilo, je zde nespočetně šenků, barů a restaurací. Tím pádem nebyl problém co s načatým večerem..
Ubytování jsme sehnali tentokrát na dvakrát na předměstí v apartmánech – Pension Schneider a Ferienwohnung Ziemons nic jiného nevycházelo kapacitně při zachování relativně rozumné ceny. Bylo to od centra tak 2 kiláky, částečně bohužel do prudkého kopce, tak holt s noční procházkou.
5. den
Cochem – Moselkern
Dopolední prohlídka města s výstupem na hrad, stojí to určitě za to, i když časově náročnější, než jsme plánovali. Tím pádem jsme další etapu operativně zkrátili na pouhých 16 km do vesnice Moselkern, zde jsme se ubytovali v penzionu Zur Burg Eltz . Na místě jsme podnikli nalehko krátký výlet do bočního údolí, kde jsme dali v klidu večeři. Následným programem bylo opět posezení s vínem v šenku, který se nacházel ve dvorku našeho hotelu.
6. den
Moselkern – Koblenz
Dopolední výstup 5 km (do kopce) na hrad Eltz, asi 2 km na kole, po té pěšky prudce stoupající lesní pěšinou. Jedná se o nejromantičtější hrad v této oblasti, až kýčovitá záležitost.
Následující poslední etapa byla dlouhá 32 km, až na kraj Koblenze se jede po levém břehu, cesta opět nabízí atraktivní panoramata, velmi strmé vinice, vinaři zde mají vybudované takové zubačkové minilanovky, pomocí kterých se dostávají do vinohradů. Vypíchnout mohu vesnici Winningen, před kterou hluboké údolí v obrovské výšce překlenuje dálnice z Mainzu na Kolín nad Rýnem. Opět neuvěřitelná malebnost, posezení na příjemném náměstíčku, ale poslední den už to není ono, bylo nutno šlápnout do pedálů a dojet do cíle. Cyklostezka vede k soutoku s Rýnem, kterému dominuje již zmíněná impozantní socha. Dále jsme ještě pár kilometrů pokračovali podle Rýna na okraj města k parkovišti, kde jsme zanechali první den auta. Pak již následoval večerní odjezd a celkem únavná noční cesta po již známé trase Koblenz – Frankfurt-Norimberk-Praha.
Závěrem omluvte určité stylistické nedostatky a přebíhání mezi minulým a přítomným časem, jde o úpravu původního itineráře. Mosela má co nabídnout nejen milovníkům vína ale úplně všem. Ovšem pokud vám zbyde čas a peníze, naplňte volné místo v autě zásobou zdejších Ryzlinků, ceny jsou poměrně příznivé a kvalita vynikající, slušné víno lze koupit už od 5 EUR. Ještě odkaz na místní webovky:
http://www.moselland-radtouren.de
David Polanecký – externí dopisovatel
