Ostrov Martinique (Martinik)

Pokud se rozhodnete prodloužit si léto, zvažte po přečtení tohoto článku, kam se vydáte.

Francouzský ostrov Martinik je malým kouskem Francie v karibském tropickém ráji. Hlavou státu je francouzský prezident, hlavním městem je Fort-de-France se 100.000 obyvateli. Je to úžasné místo. Koncem listopadu má moře 25° – 27°C a vzduch od 30° – 35°C. Nosí se tu francouzská móda, v pekařství si koupíte k snídani křupavou bagetu nebo sladký croissant, ale hudba, znějící z barů, nočních klubů či prostě na ulicích, každému připomene, že ostrov má vlastní kulturu vycházející z místních tradic a prostředí. Mile vás všude překvapí čistota a hlavně na žádné pláži vám nikdo nic neprodává a nenutí. Užijete si nádherného klidu a zregenerujete síly. Téměř třetinu ostrova pokrývají lesy a další část pole s ananasy, banány a cukrovou třtinou. Najdete zde tiché rybářské vesnice a nedotčené panenské pláže.

My jsme toto místo prozkoumávali v počtu 13 osob. Ve věkové kategorii od 25 do 55 let. Z Prahy jsme si opět po internetu pronajali tentokrát větší dům s bazénem, krbem a venkovním barem. To vše na týden za cenu 800 EU = na osobu 61 EU. Zapůjčili jsme si dva automobily, abychom se mohli pohybovat po celém ostrově a vyzkoušeli si všechny pláže. Provoz je zde mírný, platí pravidla jako u nás, takže jsme z řízení neměli žádné obavy. Prozkoumávali jsme každý den nějakou část ostrova a večer si předávali informace v malé hospůdce nedaleko od našeho domu. Obsluhující paní byla zároveň majitelkou domu a naše spotřeba piva a místního rumu jí rozjařovala tvář. My obsadili téměř všechen vnitřní prostor. Domácí jsme tím vytlačili před hospůdku, odkud na nás zírali a v začátku nás to mírně znervózňovalo. Zvykli jsme si a postupně jsme s nimi navazovali přátelství. Byli to rybáři a díky nim jsme viděli, jak se v moři chovají ryby (druh Florida). Kruhové pontony obehnané sítí až po dno z břehu nemáte šanci zahlédnout.  K místu jsme připluli loďkou a rybář jim házel krmivo. Zájem o potravu klidnou hladinu změnil ve vařící se moře. Po tomto aktu nám řekl, ať k nim skočíme a potápíme se s nimi – zajímavá podívaná. Za výlet si řekl 100 EU, což se nám zdálo nejdříve hodně, ale odvezl nás v této ceně na pláž, poté nás odvezl k našemu místu bydliště a večer přišel s opracovanou rybou nakrájenou na podkovy, kterou jsme grilovali na dřevěném uhlí. Všichni jsme se báječně najedli. Další den jsem s ním dohodl, ať nám nachytá langusty, 6 kusů.  A vzhledem k tomu, že neumím francouzsky a rybář neuměl anglicky, bylo milé překvapení, když večer donesl slíbené množství. Nabídl se, že nám je ugriluje. Při této činnosti jsem ho hostil slivovicí, domníval jsem se, že ho dostanu do nálady, ale on polykal jednu sklenku za druhou a já musel dát zpátečku a pít vodu. Grilování se mu povedlo a byl to opět gurmánský zážitek.

Vzhledem k našemu počtu jsem dohodl s místními od hospůdky fotbalový zápas. Než k utkání došlo, zdravě jsme se hecovali a navzájem si slibovali vítězství 5:0. Když jsme dorazili na hřiště, bylo vidět, že domácí nic nepodcenili. Obutí do kopaček, obrnění chrániči a my proti nim téměř v sandálech. My měli v sestavě 5 žen a oni, i když slíbili, že za ně ženy též nastoupí, toto nedodrželi. V naší skupině byl i muž, který nikdy míčové hry nehrál. Jmenoval jsem ho brankářem. Moje družina byla očividně nervózní a začali se do mě slovně narážet, že jsem to s organizací přehnal. Uklidňoval jsem je a dodával jim sebedůvěru, ale když k domácím přišel dvoumetrový chlap se stehny Jana Kollera, tak jsem využil svých organizačních schopností a hráče přetáhl na naši stranu. Byl to úžasný trenérský tah. Během 15 minut zničil 2 domácí borce. Musím vyzdvihnout výkon našich žen. V týmu jich bylo 5 a bojovaly srdcem. Přesto se domácí ujali vedení 1:0, ale v 2. poločase jsme srovnali na 1:1 a to byl i konečný výsledek, který jsme řádně oslavili.  Soupeř pak za mnou chodil, že by rádi ještě odvetu, ale náš pobyt byl jen na týden, kam se další zápas již nevešel. Při našem cestování po světě jsme se dost krát setkali s tím, že když týden chodíte do jedné hospůdky, tak vás domácí na něco pozve. Tady domácí naši celou skupinu pozvala na opulentní večeři, která se jí vydařila a nás potěšila.

Tento kout světa vám doporučuji navštívit. 

Uvidíte zde mnoho přírodních úkazů, třeba vyhaslou sopku nebo obrovský kámen v moři řipomínající diamant. Přesvědčte se na vlastní oči.

S pozdravem Vláďa Drápal