SKIWELT – stále ještě opomíjený alpský gigant!
V názvu jsem napsal opomíjený, tím jsem nemyslel, že by si mohli ve Skiweltu stěžovat na nedostatek návštěvníků. Zvlášť pro lyžaře z nedalekého Mnichova jde o destinaci dostupnou za hodinu jízdy a o bavorských prázdninách doslova praská ve švech.
Oproti jiným oblastem v rakouských Alpách je pořád trochu opomíjený lyžaři od nás, přes jeho rychlou dostupnost. Celá cesta vede po dálnici, přes Mnichov na rakouskou hranici do Kufsteinu, odkud je to pouhých 12 km. Zřejmě, pro absenci vyšších hor u nás, máme touhu lyžovat co nejvýše, a tak okolo tohoto místa většinou jen prosvištíme do vzdálenějších ledovcových středisek. Je to škoda, jelikož zde mohou nabídnout v hlavní zimní sezóně daleko větší rozsah, a to od přísných sportovních sjezdovek po pohodové náhorní pláně, vhodné pro každého. Podrobné parametry areálu jsou výborně zpracovány na stánkách www.skiwelt.at. Kupodivu nechybí ani plnohodnotná česká varianta, což není jinde úplně zvykem.
Nebudu se zde proto rozepisovat o počtu sjezdů jednotlivých kategorií, to si najde každý sám. Spíš vypíchnu několik zajímavostí. Jednou z nich je možnost podniknout lyžařskou turistiku. Kdo zná oblíbenou Sella Rondu v Dolomitech, tak je to něco na ten způsob, existují zde také dva protisměrné okruhy, po kterých se dá projet většina sjezdovek v celém resortu. Vše je dobře dvoubarevně značeno, lze si stáhnout aplikaci, která vás naviguje a i hlídá čas, abyste tak zvaně nezakufrovali a stihli dojet do cílového místa. Zůstat na druhé straně, než máte ubytování je poměrně komplikace a při ležérním přístupu se to může podařit. Nejvyšším bodem je homole Hohe Salve s 1829 nadmořskými metry, kde nechybí vrcholový kostelík a restaurace s panoramatickou terasou. Sem se sbíhají lanovky ze všech směrů a zdejší kruhový rozhled je opravdu impozantní – vidíme Kitzbühelské Alpy, Vysoké Taury s nejvyšší horou Rakouska Grossglocknerem a na druhé straně nekonečný masiv velehor mezi Tyrolskem a Itálií. Další zajímavostí je zaměření střediska na ekologický provoz, mají zde inteligentní zasněžování, kdy pomocí čidel monitorují lokálně sněhovou pokrývku a zasněžují efektivně, kde je potřeba, dále zde byla vybudována první lanovka na čistě solární pohon a mají zde další řadu podobných vychytávek, které potěší každého enviromentálně smýšlejícího člověka. V roce 2017 si za to vysloužili dokonce ocenění „ Ekologická lyžařská oblast roku“. Kdo chce podrobnější informace, opět ho odkážu na webové stránky.
Z jiného soudku pak mohu doporučit nepřeberné množství horských občerstvoven, od útulných dřevěných chat po moderní velkokapacitní restaurace. Celkem jich je zde 81, na dojezdech do údolí nechybějí samozřejmě apresski bary, kde je možné se oddávat nezřízené konzumaci všemožných drinků za zvuku typických německých hitů. Kdo toho nemá za celý den dost, ve středisku Söll je i jedna z největších osvětlených arén pro večerní lyžování. Tuto nabídku jsme nevyzkoušeli, jelikož nám to přišlo, po naježděných skoro 50 km za den, opravdu nadbytečné. Daleko větším lákadlem byla 4 kilometrová sáňkařská dráha, na kterou si můžete koupit speciální permanentku s půjčením saní a pak si užít opravdu adrenalinové sjezdy, byl to hukot. Další výhodou je obrovská ubytovací kapacita, v podstatě skoro každý dům v údolí nabízí pokoje. Pro shánění noclehu mohu opět doporučit webové stránky areálu, kde je slušná nabídka cenově dostupného ubytování v penzionech a soukromých domech, vyžaduje to však trochu nezbytné komunikace. Jednodušší je hledání prostřednictvím serverů jako je booking.com, v nabídce však bývají spíše předražené hotely. Jelikož přímá nástupní místa do areálu jsou z osmi středisek, nemusíte v podstatě nikam dojíždět, maximálně pár kilometrů. Dá se zde vychytat i ubytování v dochozí vzdálenosti od lanovek, což jinde, za přijatelnou cenu, moc nelze.
Skiwelt jsme navštívili v polovině ledna, byl to opět skvělý lyžařský zážitek. Opět jsme měli štěstí na krásný slunečný víkend, tento rok to bylo ještě umocněno předchozí sněhovou kalamitou. Takovou přírodní pokrývku i v údolí jsem zde ještě neviděl – dokonalá zimní romantika. Doufám, že tento článek bude sloužit jako jednoznačné doporučení – vyrazte sem, třeba jen na víkend a určitě nebudete litovat!
David Polanecký, externí dopisovatel
