Tzuba, kosher víno

Redaktoři magazínu Skok+ cestují za vínem po celé zeměkouli. V tomto článku vás chci seznámit s vinařstvím Tzuba v srdci samotného Izraele.

Cesta k místu určení se zdramatizovala až těsný kousek před vinařstvím. Nechali jsme se z města k vinařství dovézt taxíkem. Vysadil nás u nové budovy rozměrů prodejny Makro. Nový plot, zahrádka, perfektně uklizeno, vše vyladěno a tak jsme se domnívali, že jsme správně. Vyplatili jsme taxikáře, který ihned odjel, a my se dočkali nemilého překvapení. Po zazvonění přišla k bráně paní a vysvětlila velmi špatnou angličtinou, že stojíme u brány porcelánky a že o vinařství nic neví, není zdejší a do porcelánky dojíždí.

V takovém okamžiku 90% turistů podlehne panice. My se rozhodli obejít budovu a za každou cenu vinařství najít. Skončila asfaltová cesta, dál byla už jen kamenitá, po té jsme volně pokračovali přetřásajíce téma, co uděláme, když vinařství nenajdeme. Štěstí nám přálo, a když jsme mysleli, že tady žádné vinařství už nemůže být, podařilo se nám telefonicky spojit s majitelem, který nás uklidnil slovy: “Ano vidím vás z okna“. Pravdou je, že vinařství je malé, zhruba o velikosti tenisové haly pro tři kurty. Lehce jsme spílali paní z porcelánky, neboť vinařství sousedilo zezadu právě s vinařstvím.

Majitel, pan Paul z Jižní Afriky, nás uvítal a nabídl malý výlet do vinice. S tím jsme nadšeně souhlasili. V našich končinách se réva pěstuje na úrodných svazích, tady v Izraeli, réva roste doslova na kameni. Našinec by nevěřil, jak v takovýchto podmínkách dokáže réva rodit. Paul nás seznámil s problematikou pěstování révy v této oblasti. Nejvíce financí vynaložil do zavlažování, neboť mu hadice s vodou poškozují žízniví ptáci. Trpělivost a houževnatost se mu odměňuje v kvalitě hrozna. Po vinici následovala prohlídka vinařství, které je moderní, ale se svými specifiky. Paul není ortodoxní žid, a tak se vína při výrobě nesmí dotknout, dokonce ani nádoby s vínem. Na otázku, jak hlídá a řídí kvalitu, odpověděl, že víno mu donesou ve sklenici až do kanceláře a tam se rozhodne, jak dále s vínem zacházet.

Co se mi na jeho vyprávění o víně líbilo, že ho nezajímají medaile vylepené na lahvi, ale kvalita moku a jeho prodejnost. Nejvíce vína vyváží do Japonska a láhev se pohybuje nad 100 USD. To je sen našich vinařů. Jenže těžko splnitelný, neboť v marketingu se buď pracuje špatně, nebo vůbec.

Na závěr nám Paul představil svá vína a nabídl, ať vína vezmeme s sebou do Prahy. Vůbec poprvé jsme ochutnali Chardonnay  Barrique a hned si toto vino zamilovali. Musíme ale kvalitu pochválit u všech vín, vzorečky byly na výbornou. I naši přátelé, kteří po té ochutnali, pěli ódu na radost.

Takže opět Skok+ doporučuje