Na skok na houby

Ano, přiznávám se. Opravdu. Je to tady a došlo na nejhorší. Šéfredaktor šel na houby. Ano, po předchozím dni, kdy jsem šířil úžasnost na borůvkobraní , jsem byl pozvaný do lesa na sběr hub. Vzhledem k tomu, že jsem naposledy na sbírání hub byl před 20 lety, tak jsem si říkal, co se za tu dobu změnilo, a jak technologie v tomto oboru pokročila.

Výsledek pátrání řeknu rovnou, nepokročila. Vůbec nijak. Tma.

Dostal jsem k ruce zkušeného průvodce po místních lesích a vyrazil jsem vyzbrojen GPS vstříc novým zážitkům. Každopádně mému zkušenému průvodci bylo krásných 80 let, tak jsem si říkal, že bychom se nemuseli úplně uchodit, a že bych jej mohl přemluvit k návštěvě nějaké hospody na mýtince.

Óoooo, jak jsem se mýlil.

Vše bylo krásné, les byl příjemně vlahý, boty suché, a ta vůně. Přátelé Pražáci! Ta vůně, to bylo neskutečné. A ti ptáci, maximální spokojenost. Děda příjemně naladěn, že dnes určitě porostou. Co by asi tento den tak mohlo pokazit.

00.30min procházky

Vše je krásné a milé, i když trošku chodíme do kopce, a tak trošku z kopce. Tu a tam nějaký ten potůček, ale co to pro mě je. Je to zábava, nechápu, proč nechodím častěji. Musím i v Praze začít chodit na houby, je to opravdu zábava. A jak si člověk srovná myšlenky. Sice jsem žádnou houbu ještě nenašel, ale to je malá drobnost. Děda jaké má milé historky z historie kraje. Prostě lahoda.

00.60min chození

Tak je to příjemné. Sice bychom nemuseli šplhat do kopce pod úhlem 80 stupňů, ale to prý k houbám patří. Sice nechápu, proč se pak hned vracíme dolů, ale ten výstup za to stojí. Potůčky, které přeskakujeme, by tedy mohly být méně rozvodněné, stále mě to však baví. Musím chodit častěji. Žádnou houbu jsem sice ještě nenašel, to je však otázka času. Vida, zase jdeme do toho milého kopečku. Já jsem tak rád.

60min tortury

Jestli mi ten dědek ještě jednou řekne, ať se vyšplhám na ten debilní kopec, tak se otočíme a půjdeme dolů. Dole na nás čeká idiotsky rozvodněný potok, do kterého zase spadnu a namočím si boty, o kterých ten blbeček říkal, že je nemohu nikdy promočit. Mě se dostat do ruky! Do toho pořád jsem nenašel ani jednu hnusnou blbou prašivku. Nic, jediný les na světě, kde prostě houby nejsou. Jen pan dokonalý horal má plný košík. Nesnáším lesy, chození, nesnáším všechno!!! To není možný, zase podělanej kopec a zase po kamenech. Vypadám snad jako Radek Jaroš? Já chtěl jen najít houby!!!! Ten smrad! Všude je neskutečnej smrad lesa a ten vzduch. Ten podělaně čistej vzduch. Koho to zajíma?! Já chci žižkovský SMOG!

90min ááááááááááááááááááááááááááááááááááááá

……… krev… zabít… nic…… aaaaa……