Seychelská republika, 1. část

Pokud chcete na vlastní kůži prožít, jak to vypadá v ráji, určitě se vydejte do Indického oceánu na jeho tropické ostrovy. Zvláště pak na Seychely.

Seychelská republika se rozkládá jižně od rovníku na 115 malých ostrovech rozesetých v několika skupinách. Obydleno je 33 ostrovů, přičemž 4/5 obyvatelstva se soustřeďují na největším ostrově Mahé, kde leží i hlavní město Victoria. Na ostatních ostrovech, které představují téměř polovinu plochy země, ale postrádají pitnou vodu, žije pouze minimum seychelského obyvatelstva. Jako první Evropané zde přistáli Portugalci, ale ostrovy zůstávaly dlouho bez trvalého osídlení. Teprve v polovině 18. století zde Francie zřídila kolonii nazvanou podle tehdejšího ministra financí Jeana Moreaua de Sechelles. Vzhledem ke strategické poloze při námořní cestě do Indie začali o ostrovy usilovat Britové. Ti se Seychel zmocnili za napoleonských válek. Roku 1976 získaly Seychely nezávislost jako republika v rámci Britského společenství národů. Velkou většinu obyvatelstva, kolem 90 %, představují míšenci, což jsou potomci francouzských kolonistů a afrických otroků, hovořící seychelskou kreolštinou. Úředním jazykem je dále angličtina a francouzština.

Levným letem se na Seychely dostanete z Frankfurtu. Pokud ekonomicky zvládnete cestu z Prahy na odletové místo, tak dál jsme to tam a zpět pořídili za 8.000,-Kč. Pokud pojdete autem, pozor, parkovné na letišti je 115 Eur a to nás nebavilo. Naštěstí jsme měli dost času a zaparkovali jsme za 10 Eur na týden u penzionu ve vsi vzdálené 4 km, kam jezdí autobus.

Opět jsme si předem zajistili ubytování přes internet z Prahy. Dům, kde jsme bydleli, měl tři ložnice s dvojlůžky, obrovskou koupelnu, slušně velký obývák a zastřešenou terasu, takže každý z nás měl dostatečně velké soukromí. K moři na pláž jsme to měli 4 minuty hodně volným krokem. Tak toto ubytování nás vyšlo na 290 Kč za noc – prostě super. Pan domácí uměl slušně anglicky a dobře o nás pečoval. Například nám prozradil, že když si turista pronajme auto, platí na den 60 Eur, ale když si ho půjčí on, bude platit jen 30 Eur. Ihned jsme se dohodli. Veškerá jeho péče byla zdarma a nebylo toho málo. Cestovali jsme do exotických krajin s moravskou slivovicí a nevěřili byste, jak nám chutnala. Během jednoho dne a noci z nás byli kamarádi a on se o nás staral jako o vlastní. Vysvětlil nám, kde je tržiště, rybí trh a doporučil nám, u koho nejlépe nakoupit. Třeba mořská štika – barakuda, tak ta celá stála v přepočtu 42 Kč. Koupili jsme dřevěné uhlí, krabičku cigaret a pan domácí rybu okořenil svým kořením. Byla báječná, šest lidí se úžasně za tyto peníze najedlo. Takto naladěni jsme si kupovali rybu každý den a k tomu samozřejmě cigarety jako prezent pro kuchaře – vařil úžasně.

Písek na zdejších plážích je opravdu bílý, moře tyrkysové, krásně průzračné ještě i v hloubce 3 – 5m. Když kolega v této hloubce plaval vedle mě, tak se lekl, co je to pod námi, ale viděli jsme své vlastní stíny.  

Pobřeží je poseto hotely, každý má sladkovodní bazén, a když si u něho dáte drink, vůbec nikomu nevadí, že nejste hoteloví hosté. Můžete se v nich koupat, jak dlouho chcete.

Doporučuji udělat si výlet loďkou s proskleným dnem na přilehlé ostrůvky. Míjíte korálové útesy neskutečných tvarů a barev, kolem plují různobarevné ryby, prostě nádhera, šnorchlováni je zážitkem. Na jednom z ostrůvků žije stařec, podivín. Stará se tam o sloní želvy, tento kout ostrova musíte navštívit. Je to fantastický zážitek jak z krajiny, tak i z těchto krásných, vyhynutím ohrožených tvorů. Na takovém místě se kladně „nabijete“ na několik měsíců dopředu. Zdejší lidé mají jiné starosti a jejich pohoda a klid Vás záhy nakazí.

Váš Vláďa Drápal