Surrealismus na Ořechovce – Jak přežít svůj život

Již dlouho jsem nenavštívil kinematografické zařízení z dob dávno minulých, kterých v Praze i přes oblibu multiplexů stále zůstává několik. A tak jsem se vydal na dílo Jana Švankmajera do biografu  Ořechovka ve stejnojmenné čtvrti na Praze 6.

stažený soubor           prezit-svuj-zivot-8

Ku příležitosti 80 let slavného režiséra, kterého je asi nejblíže možné zařadit k surrealismu, připravilo kino Ořechovka přehlídku všech šesti jeho celovečerních filmů nazvanou “Vivat Jan Švankmajer”. Já stihl v poslední promítací den jeho nejnovější dílo s názvem Přežít svůj život. Prvně nutno podotknout, že výběr kina byl k umocnění efektu filmu excelentní. Film totiž působil jako z minulosti (rok výroby je ovšem 2010) a pokladna s trhacími lístky, ošuntělé dřevěné sedačky, které vrzaly a uvolněná atmosféra s pivem v ruce Vás přenese hluboko do minulého století a zážitek ještě zintenzivní.

03  images

S dílem mistra zcela obeznámen nejsem a po přečtení několika komentářů jsem se trochu obával, aby film nebyl přeci jen až moc umělecký. Moje obavy se ale úplně nenaplnily a film jsem si docela užil. Je v něm vidět režisérova záliba v animaci a výtvarném umění. Asi polovina filmu se skládá z fotek uvedených animací do pohybu a nesmyslné výjevy (slepice v okně, had s hlavou člověka a režisérovi oblíbené falické symboly na mnoho způsobů) navozují surrealistickou atmosféru, která ale nijak nepřebíjí jasnou linii příběhu. Ten není nikterak propracovaný, možná je až trochu hloupý a asi od půlky musí být i méně vnívavému divákovi jasné, jak to asi skončí. Herci byli ale zvoleni perfekně, obzvláště Zuzana Kronerová podala skvělý výkon, ale i výběr Václava Helšuse do hlavní mužské role Evžena se povedl.

orechovka       hlediste

Další připomínkou minulosti byl moment, kdy uprostřed filmu najednou projekce skončila a byl cítit závan spáleného filmu, scénka typická pro staré kinoprojektory. Promítač v klidu dokouřil a za 10 minut jsme mohli pokračovat. Zkrátka retro.

Skok+ doporučuje návštěvu tohoto zachovalého kina z dob minulých, Švankmajera asi taktéž, i když nějak obzvláště mne film neuchvátil. Ale bylo to také mé první setkání.