Výstava Kupky v Národní galerii v Praze zaznamenala rekordní návštěvnost
Celkem 48 715 návštěvníků vidělo mezinárodní výstavu NG v Praze František Kupka: Cesta k Amorfě – Kupkovy salony 1899-1913, kterou uspořádala Národní galerie v Praze v Salmovském paláci. Lektorské oddělení Národní galerie v Praze v rámci výstavy připravilo 119 doprovodných programů pro děti i dospělé a zúčastnilo se jich 2 555 návštěvníků (zahrnuto v celkové návštěvnosti). Denní návštěvnost výstavy, která trvala tři měsíce a nemohla být prodloužena s ohledem na zahraniční zápůjčky, byla rekordních 625 návštěvníků.
Národní galerie v Praze v rámci výstavy vydala dvě rozsáhlé publikace: katalog „František Kupka: Cesta k Amorfě Kupkovy salony 1899–1913“ a knihu pro malé i velké návštěvníky „František Frank Frantík François Kupka“. Výstava, kterou od ideového záměru k realizaci Národní galerie připravila v rekordním čase (její příprava trvala 13 měsíců) představila návštěvníkům umělecká díla nejen ze sbírek Národní galerie v Praze, ale i díla, která jsou součástí sbírek Centre Georges Pompidou v Paříži, Museum moderního umění (MoMA) v New Yorku, Guggenheimovo museum v New Yorku, Philadelphia Museum of Art a Albright-Knox Art Gallery v Buffalu, Obrazárny Pražského hradu a ze soukromých sbírek. 
Velké poděkování patří zejména paní Medě Mládkové a Muzeu Kampa, které zapůjčilo na výstavu díla Kupky ze svých sbírek. Zapůjčené obrazy jsou již na cestě do domovských expozic, vystavená díla Františka Kupky ze sbírek Národní galerie budou k vidění pro návštěvníky od 8. března 2013 ve Veletržním paláci v Praze.
Výstava připomněla sto let od otevření Podzimního salonu v roce 1912, pozoruhodné a pro dějiny světového výtvarného umění zásadní události, kterou zároveň v rozsáhlém odborném katalogu nově zhodnocuje.Tento rok bývá také uváděn jako zrod abstraktního malířství. Národní galerie v Praze u příležitosti derniéry výstavy František Kupka, Cesta k Amorfě, Kupkovy Salony 1899-1913 uspořádala také mezinárodní odborný seminář pod názvem „Strategie umělce, veřejnost a trh s uměním’’, a to za účasti předních zahraničních specialistů umění 20. století, představitelů evropských muzeí, galerií a institucí a nezávislých historiků umění, která se setkala s nebývalým ohlasem u odborné veřejnosti. Výsledkem diskusí bude odborný sborník připravený NG.
Téma František Kupka bude pro Sbírku moderního a současného umění Národní galerii v Praze stěžejní i v dalším období. „Do Národní galerie se vrací Markéta Theinhardt, oslovujeme i další odborníky a společně připravíme projekt, který vyvrcholí mezinárodní kontextuální výstavou Praha – Paříž – New York v roce 2017. Chceme ukázat, co se dělo v různých obdobích Kupkovy tvorby, i to, jak se zapojil ve 30. letech do abstraktního hnutí Abstraction-Création, aby byly vidět vazby na soudobé dění. Budeme Kupkovo dílo ukazovat zasazené do kontextu“, říká Helena Musilová, ředitelka Sbírky moderního a současného umění Národní galerie v Praze a dodává: „Když jedete do Louvru, musíte vidět Monu Lisu, když jedete do Vídně, musíte vidět Klimta, když jedete do Prahy, musíte vidět Kupku. Naše sbírka Kupky je opravdu skvělá. Chceme pokračovat ve spolupráci s Muzeem Kampa, protože i sbírka Medy Mládkové je skvělá, a tak ve výsledku propojit Kupku s Prahou.“
