To že Václav je tak trošku šílenec, to se na velmi dobře ví. Ok, souhlasím, ne tak trošku, ale úplně. V roce 2017 jsem se ale rozhodl, že laťku posunu ještě výše a poběžím půlmaraton.  A rozhodl jsem se, že Vám popíši celý příběh, jak se to asi celé stalo J

A jak to celé začalo?

Shodou okolností, v rámci jakéhosi svého sociální cítění pracuji pro organizaci Dejme dětem šanci o.p.s., která se stará o děti z dětských domovů. Jednoho dne, mi nabídli, že by bylo dobré, abych kromě dobrých rad jim přispěl i nějakou tou korunou. V rámci brainstormigu ( no dobře, po 6 pivech a 4 rumech servírované epesní blondýnkou) mi nabídli, ať uběhnu půlmaraton, a ať si vyberu pro co, či pro koho jej poběžím. V praxi to funguje tak, že napíši či vyberu příběh, který mně zajímá, zpropaguji jej a na jeho základě přes formu darujme.cz budu vybírat všude možně nějaký ten peněžní dar. Předem říkám, že opravdu všechny peníze jsou dětem a já jsem si za ně nic nekoupil…

  Vy co mně znáte delší dobu, víte, že jakákoli výzva mi není cizí a je jasné, že jediné pro co já mohu běžet je sám pro sebe. No.. a kdo jiny by si zasloužil výzvu než… JÁ? Sice na portálu darujme.cz trošku panoval názor, co jsem to za egoistického idiota, a že nic takového neuveřejní. Ale díky intervenci z DDŠ a ujištění, že jsem ještě větší egoistický idiot, než si myslí, se vše uveřejnilo.

A teď mi to došlo. JÁ TO FAKT MUSÍM BĚŽET! 1.4. 2017 Sportisimo ½ maraton.

Příprava na závod

Je to v pohodě, 21km, to jsem i tuhle ujel autem a dokonce vlakem, to bude v pohodě. Kamarád Martin se nabídl, že bude trénovat se mnou a že taky poběží. (už to není můj kamarád, blbec je to) Na základě rčení, není důležité, jak ti ten sport jde, ale jak u toho vypadáš, jsem vykoupil nejmenovaný obchod Sportisimo a šel na to.

Sice nemohu po pár dnech chodit a i na výzvu mi docházejí kamarádi ( „to je zase něco abys mohl někam letět“ , „ty nedoběhneš do Lokálu natož 21km“ atd.), ale rozhodl jsem se nevzdát. Táta prohlásil, že musím být adoptovaný a s mamkou se přestal bavit, bratr řekl, že jsem šílenec (to sedí) a sestra že nic nepřispěje, protože ona, její přítel ba i jejich uklízečka jsou hrozně chudí a přispívat nebudou.  Takže podpora byla takřka 100%.

Den D, 1.4. Sportisimo ½ maraton

7:00 – budíček. Je to paráda, mrzkých 21km, kdy bude další závod, kam bych se mohl přihlásit?

8:15 – Kávička na Pankráci a lehká snídaně. Dneska je tak krásně

9:00 – jsem na místě startu, start je v 10h. kam pak půjdeme na pivo? Tady je tak pěkná atmosféra. Co s tím všichni nadělají. Tsss 21km..

9:45 – Tak pojďme na start, skupina L. To ne, myslím, že si zasloužím alespoň J.

10:00 – Start! Hraje Smetanova Vltava, tak jdeme na to.  Je to taková milá procházka, proč jsem vlastně trénoval?

10:30 – 5km. Super atmosféra, příjemný větřík, sluníčko. Je to skvělé, musím příští týden zase.

11:00 – Prvních 10km je za mnou, 2 občerstvovací stanice jsem minul, nejsem žádnej amatér, abych do sebe něco pořád lil.

11:15 –12km.  No tak jo, malý energy drink s banánem bych do sebe dat mohl

11:20 – 13km. Ok dobře, kde je sakra ta občerstvovací stanice?

11:25 – 14km. No konečně, lejte to do mě!

11:30 – 15km. Krize. Po libeňském mostě nepůjdu už ani pešky. Jak to že je tak zatraceně dlouhý?

11:31 – 15.1km. Předběhla mně nějaká blonďatá kráva jako by se nechumelilo. Plivu krev.

11:32 – 15.5km. Ona si u toho běhání dělá selfie? Tady člověk nemůže dýchat, vidí rudě a ona se mýrnyx týrnyx fotí!

11:40 – 16km. Blondýna je pryč, ale předběhnul mně nějaký vysmátý debil, který si u toho telefonuje s manželkou!

11:45 – 16.5km Debil je pryč, ale jsou tu vlajkonoši, kteří ukazují čas. Prej 2:10h. HA HA. A ještě k tomu kecy – Teď běžíme z kopce, vyklepejte se. Máme 4s náskok. Idioti…

12:00 – 18km. Vidím rudě. Nesnáším všechny. Jediné na co myslím je pečené koleno a točená Plzeň. Co Plzeň. 5 Plzní! A 2 kolena!

12:06 – 19km. Nikdo mně už ani nezdraví ani nepodporuje. Asi všichni vidí můj výraz. Přestávám vnímat barvy

12:12 – 20km. Já Vám dám děti! Smradi to jsou! Už nikdy nikam a pro nic neběžím! Vidím černobíle.

12:19 – 21km. Myslím, že to co ze mě kape, není pot, ale krev!.  Ale Žiju. Tedy to co ze mě zbylo a snaží se mně ukonejšit v cíli. Kdybyste věděli, jakou jsem měl chuť tý krávě narvat tu medaili do zadku!

13:00 Pivovar na lodi. JÁ TO PŘEŽIL! Obsluha přestala nosit pivo, ale raději udělala živý pivní řetez aby uhasila moji žízeň.

13:30 – Vidím barvy! Svět! Sluníčko! Já něco běžel?

13:31 – Chci jít na záchod, ale nemám nohy.

13.32 – Můj nejoblíbenější pohyb je plazení!

Suma Sumárum?

Doporučuji všem. Budete se nesnášet, budete nesnášet všechny okolo, ale stojí to za to. Za 3 týdny jdu na další půl maraton, pak na další, pak chci slézt nejvyšší horu Polska, atd atd? A ptáte se proč? A proč ne?

A kolik jsme vybral? 10.443Kč. Přispělo celkem 25 lidí a já Vám opravdu děkuji a vážím si toho!