Novoroční odlehčení – rosé, klaret nebo kupáž?

Růžová vína jsou stále populárnější, zejména proto, že se lehce pijí, jsou lahodná, příjemně ovocná a v létě dokáží skvěle osvěžit. Růžová (rosé) vína tvoří samostatnou kategorii vedle vín bílých a červených, přičemž výroba těchto růžových vín může být různá. Zřejmě jsou také jediným známým druhem vína, který se vyznačuje tak širokou paletou barev a odstínů. Ty tvoří souvislé spektrum od téměř čiré (klaret) až jemně narůžovělé, přes lososovou, barvu cibulové slupky, měděnou, meruňkovou, růžovou, starorůžovou a cihlovou až po načervenalé odstíny jahodové, malinové či tmavě třešňové.

Barva rosé závisí na výběru odrůdy révy a technologii zpracování vinných hroznů. Podle obsahu cukru se vyrábí v kategoriích suché, polosuché, polosladké a sladké.

Výsledná barva rosé závisí na době macerace, resp. kontaktu slupek a vylisované hroznové šťávy.

Převzato z © winefolly.com.

V buketu růžových vín rozpoznáme různé druhy ovoce, například jahody nebo meruňky, maliny, ostružiny, černý bez, broskve, citrusové plody, červený rybíz, ale třeba i třešňový kompot, višně či vodní meloun. Nechybí ani smetanové či jogurtové tóny, které nalezneme zejména v růžových vínech z jižní Moravy.

Klasický způsob výroby rosé začíná rozemletím hroznů modré révy, které se pak přibližně 4 – 5 hodin nechají nakvášet. Za tuto dobu se ze slupek uvolní tolik barviva, aby víno získalo přitažlivý odstín růžové barvy. Do vína se dostanou i třísloviny. Potom se mošt oddělí od slupek a postupuje se jako při výrobě klasického bílého vína. Rosé vína jsou lehká a dokáží osvěžit. Mají výraznější chuť a širokou paletu odstínů růžové od světlé až po sytě tmavé, načervenalé. Jejich popularita je veliká, ve Francii dokonce předčí vína bílá.

Druhý způsob výroby rosé, označovaných jako klaret (claret), je následující. Hrozny modré odrůdy se nedrtí, ale jen jemně vylisují, přičemž se slupky nedostanou do kontaktu s moštem. Nepronikne do něj tolik barviva jako při výrobě klasického rosé, proto jsou klarety mnohem světlejší. Do vína se nedostanou ani třísloviny. Klarety jsou aromatické, ovocné, lehké a jemné.

Pokud bychom pozvali k jednomu stolu středověkého Angličana a k němu posadili Francouze a Moraváka ze současnosti a všichni by si objednali klaret, pravděpodobně by každý chtěl pít něco jiného a pod stejným slovem si představil i vizuálně jiný typ vína. U nás si pod slovem klaret vinaři a milovníci vína vybaví průzračné téměř bezbarvé víno či s šedavými odstíny, vyráběné lisováním z modrých vinných hroznů bez nakvášení – tolik alespoň říká legislativa. Metoda spočívá v mírném vylisování celých, nepodrcených hroznů bez doby, kdy jsou slupky v kontaktu se šťávou. Do moštu se tak nedostanou barviva, ale ani třísloviny; výsledné víno je čiré, bezbarvé (bílé) a bez tříslovin. Zato aroma je výrazné, ovocné, a víno je jemné a lehčího těla. Liší se tak od výroby vín růžových, která se vyrábějí jako červená vína, ale doba kontaktu slupek s moštem je mnohem kratší (kolem čtyř hodin). Existují však i zabarvené klarety, které se tak smyslově v podstatě rovnají vínům růžovým.

Nejméně používaný způsob výroby rosé je kupáž (mísení, scelování) červených a bílých vín. Tento způsob se používá hlavně v Austrálii, Jižní Africe, nebo Kalifornii. Většina vinařů považuje tento způsob za znevažování klasické metody. Proto si francouzští vinaři vydobyli v Evropě speciální označení svých rosé přívlastkem “vin traditionnel” (tradiční víno).

Pro výrobu rosé a klaretů sahají čeští a moravští vinaři nejčastěji po modrých odrůdách Cabernet Sauvignon, Frankovka, Rulandské modré, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe.

První ochutnávky růžových vín z poslední sklizně začínají k jaru. Rosé jsou nejlepší zcela mladá a pro letošní rok lze proto doporučit maximálně ročníky 2014 a 2013. Aby krásná barva lahodila oku a potěšila smysly co nejvíce, vína se plní do průhledných lahví, což výrazně zkracuje jejich životnost. Rosé proto skladujte nejlépe ve tmě a chladu a spotřebujte do dvou let od sklizně. Růžová vína nejsou vhodná k archivaci.

Pokud jste milovníci rosé nebo je chcete jen poznat, udělejte si čas a 1. května 2015 navštivte „Svátek růžových vín na Svatováclavské vinici na Pražském hradě“ od 10:00 – 18:00.

Richterova vila, zámecké schody 6, 118 00 Praha 1, Vstupné 100 Kč (zahrnuje 5 degustačních mincí)

Svatováclavská vinice a Richterova vila je součástí Pražského hradu. Rozlehlý areál (na délku je to asi ¼ Pražského hradu) je celý obehnán vysokou zdí. Pozemek je průchozí jak od Hradu, tak od Klárova (metro, tramvaj). Areál je dobře viditelný z celého nábřeží a většiny pražských mostů. Z vlastního areálu jsou výjimečné výhledy na historickou Prahu. Sama Richterova vila je významnou klasicistní památkou a tvoří nepřehlédnutelnou architektonickou dominantu při průjezdu Chotkovými sady.

Svatováclavská vinice je legendární vinice s tisíciletou historii je nejstarším vinohradem v Čechách.

Ve vinici se pořádá během celého roku řada vinařských akcí a slavností.

Nechte se svést růžovým!

Láďa Drápal