Smrtelné lži

Když se v New Yorku poprvé setkáváme s finančním magnátem Robertem Millerem (Richard Gere) na oslavě jeho 60. narozenin, jeví se jako ztělesnění úspěšného amerického podnikatele a dokonalého rodinného života. Za zdmi jeho dokonalého sídla mu ale vše přerůstá přes hlavu. Zoufale se snaží dokončit prodej svého obchodního impéria dříve, než se přijde na jeho podvody. Snaží se utajit svůj dvojí život před svou loajální manželkou Ellen (Susan Sarandon) a úžasnou dcerou a jedinou dědičkou Brooke (Brit Marling). Miller se snaží vybalancovat aféru s francouzskou prodavačkou umění Julií Côte (Laetitia Casta). Právě v okamžiku, kdy se snaží prodat své problémové impérium, neočekávaný smrtelný omyl jej nutí žonglovat se svou rodinou, podnikáním a zločinem za pomoci Jimmyho Granta (Nate Parker), osoby z Millerovy minulosti. Jeden špatný krok nastartuje podezřívavého detektiva new yorské policie, detektiva Michaela Bryera (Tim Roth), kterého v jeho úsilí nic nezastaví. Bojuje o čas, který nemá. Miller je konfrontován limity svého morálního pokrytectví. Podaří se mu to dřív, než celá ta bublina praskne?

Tolik anotace k filmu Smrtelné lži. Nebudu zbytečně představovat herce či režiséra. Richard Gere a Susan Sarandon jsou známi snad úplně všem, co občas kouknou na televizi.  S režisérem Nicholasem Jareckim je to horší, protože o tom jsem nikdy neslyšel. Takže k tomu se snad ani moc říct nedá.

O to víc k samotnému filmu. Prvních 20 minut filmu bylo takových zvláštních. Seznamujete se s postavami, ale v zásadě se nic moc neděje, příběh si plyne nějak dál a film vás do děje moc netáhne. Pak se příběh začne dostávat kupředu a diváka začíná pohlcovat. Ano, je vám představena vysoká hra, kde abyste hodně získali, musíte i hodně riskovat. A to zatraceně hodně riskovat. Příběh se začíná pomalu komplikovat, a když už si myslíte, že už hůře to dopadnout nemůže, tak scénáristé připravili další možnost, jak to může být ještě horší.  Film vám krásně ukazuje, jak se penězi dá opravdu vyřešit jakýkoli problém, ale když je na jedné misce vah dostatek, tak na druhé musí být něčeho nedostatek. A to se režisérovi a scénáristovi v jedné osobě podařilo vyobrazit bezezbytku dokonale.

Smrtelné lži mají svá hluchá místa a lehké nelogičnosti, kdy by člověk řešil určité věci jinak. Jako celek však film drží při sobě a nebýt pomalejšího rozjezdu, tak bych se nebál hodnocení přes 85 %. Přes toto omezení tak dávám hodnocení 70 %, kdy si režiséra Nicholase Jareckie ukládám do podvědomí, protože si myslím, že od něj se ještě nějakého toho filmového představení dočkáme.

 [youtube]http://www.youtube.com/watch?v=oKGNYupz5Hs[/youtube]